přivlastňovací
Czech
Etymology
From přivlastňovat + -cí, imperfective of přivlastnit, from při- + vlastnit.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpr̝̊ɪvlastɲovat͡siː]
Adjective
přivlastňovací
- (grammar) possessive
- přivlastňovací zájmena ― possessive pronouns
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | přivlastňovací | přivlastňovací | přivlastňovací | |
| genitive | přivlastňovacího | přivlastňovací | přivlastňovacího | |
| dative | přivlastňovacímu | přivlastňovací | přivlastňovacímu | |
| accusative | přivlastňovacího | přivlastňovací | přivlastňovací | přivlastňovací |
| locative | přivlastňovacím | přivlastňovací | přivlastňovacím | |
| instrumental | přivlastňovacím | přivlastňovací | přivlastňovacím | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | přivlastňovací | přivlastňovací | přivlastňovací | |
| genitive | přivlastňovacích | |||
| dative | přivlastňovacím | |||
| accusative | přivlastňovací | přivlastňovací | ||
| locative | přivlastňovacích | |||
| instrumental | přivlastňovacími | |||
Further reading
- “přivlastňovací”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “přivlastňovací”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “přivlastňovací”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025