plachta
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech plachta, from Proto-Slavic *plaxъta.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈplaxta]
Audio: (file) - Hyphenation: plach‧ta
Noun
plachta f (diminutive plachtička or plachetka)
Declension
Declension of plachta (hard feminine reducible)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | plachta | plachty |
genitive | plachty | plachet |
dative | plachtě | plachtám |
accusative | plachtu | plachty |
vocative | plachto | plachty |
locative | plachtě | plachtách |
instrumental | plachtou | plachtami |
Derived terms
- plachetnice f
- plachetní
- plachtař
- plachtič
- plachtit
Further reading
- “plachta”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “plachta”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “plachta”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Old Czech
Alternative forms
- płachta (alternative writing)
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *plaxъta.
Pronunciation
Noun
plachta f
Declension
Declension of plachta (hard a-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | plachta | plachtě | plachty |
genitive | plachty | plachtú | placht |
dative | plachtě | plachtama | plachtám |
accusative | plachtu | plachtě | plachty |
vocative | plachto | plachtě | plachty |
locative | plachtě | plachtú | plachtách |
instrumental | plachtú | plachtama | plachtami |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: plachta
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “plachta”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění