planý

Inherited from Old Czech planý, from Western dialectal Proto-Slavic *polnъ.

• IPA^(key): [ˈplaniː]
• Hyphenation: pla‧ný

planý (comparative planější, superlative nejplanější, adverb planě)

1. wild (of plants, not cultivated)

   planá jabloň ― wild apple tree

2. vain, idle (effecting no purpose)

   plané řeči ― (please add an English translation of this usage example)

• divoký
• marný
• prázdný
• jalový
• pustý
• plytký

• “planý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “planý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “planý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

• płaný (alternative writing)

Inherited from Proto-Slavic *polnъ.

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈpɫanɨː/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈplaniː/, /ˈplanɛj/

planý

1. wild (of plants, not cultivated)
2. vain, idle

• plano

• Czech: planý

• Jan Gebauer (1903–1916) “planý”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění