pocínovat

Czech

Etymology

From po- +‎ cínovat.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈpot͡siːnovat]

Verb

pocínovat pf

  1. to tin, to tinplate

Conjugation

Conjugation of pocínovat
infinitive pocínovat, pocínovati active adjective pocínovavší


verbal noun pocínování passive adjective pocínovaný
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person pocínuji,
pocínuju (coll.)		 pocínujeme — pocínujme
2nd person pocínuješ pocínujete pocínuj pocínujte
3rd person pocínuje pocínují,
pocínujou (coll.)		 — —

The verb pocínovat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate pocínoval pocínovali pocínován pocínováni
masculine inanimate pocínovaly pocínovány
feminine pocínovala pocínována
neuter pocínovalo pocínovala pocínováno pocínována
transgressives present past
masculine singular — pocínovav
feminine + neuter singular — pocínovavši
plural — pocínovavše
  • cínovat
  • pocínovací
  • pocínovaný
  • pocínování
This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.