podmíněný

Czech

Etymology

From podmínit +‎ -ný.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈpodmiːɲɛniː]

Adjective

podmíněný (adverb podmíněně)

  1. conditioned, contingent
    často se bojíme věcí spíš z podmíněného strachu. ― We are often afraid of things more out of conditioned fear.

Declension

Declension of podmíněný (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative podmíněný podmíněná podmíněné
genitive podmíněného podmíněné podmíněného
dative podmíněnému podmíněné podmíněnému
accusative podmíněného podmíněný podmíněnou podmíněné
locative podmíněném podmíněné podmíněném
instrumental podmíněným podmíněnou podmíněným
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative podmínění podmíněné podmíněná
genitive podmíněných
dative podmíněným
accusative podmíněné podmíněná
locative podmíněných
instrumental podmíněnými

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.