rozloučení
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈrozlou̯t͡ʃɛɲiː]
- Hyphenation: roz‧lou‧če‧ní
Noun
rozloučení n
Declension
Declension of rozloučení (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | rozloučení | rozloučení |
| genitive | rozloučení | rozloučení |
| dative | rozloučení | rozloučením |
| accusative | rozloučení | rozloučení |
| vocative | rozloučení | rozloučení |
| locative | rozloučení | rozloučeních |
| instrumental | rozloučením | rozloučeními |
Further reading
- “rozloučení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “rozloučení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “rozloučení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025