sěno
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *sěno.
Pronunciation
Noun
sěno n
Declension
Declension of sěno (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | sěno | sěně | sěna |
| genitive | sěna | sěnú | sěn |
| dative | sěnu | sěnoma | sěnóm |
| accusative | sěno | sěně | sěna |
| vocative | sěno | sěně | sěna |
| locative | sěně, sěnu | sěnú | sěniech |
| instrumental | sěnem | sěnoma | sěny |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: seno
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “sěno”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění