silnicě
See also: silnice
Old Czech
Etymology
Univerbation of silná + cesta.[1]
Pronunciation
Noun
silnicě f
Declension
Declension of silnicě (soft a-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | silnicě | silnici | silnicě |
| genitive | silnicě | silnicú | silnicí, silnic |
| dative | silnici | silnicěma | silniciem |
| accusative | silnicu | silnici | silnicě |
| vocative | silnice | silnici | silnicě |
| locative | silnici | silnicú | silniciech |
| instrumental | silnicú | silnicěma | silnicěmi |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: silnice
References
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “silnicě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění