slíva
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech slíva, from Proto-Slavic *sliva, from Proto-Balto-Slavic *slīˀwā́ˀ, from Proto-Indo-European *(s)leh₃y-.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈsliːva]
- Rhymes: -iːva
- Hyphenation: slí‧va
Noun
slíva f (relational adjective slívový, diminutive slivka or slívka)
Declension
Declension of slíva (hard feminine quant-alt)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | slíva | slívy |
| genitive | slívy | slív, sliv |
| dative | slívě | slívám |
| accusative | slívu | slívy |
| vocative | slívo | slívy |
| locative | slívě | slívách |
| instrumental | slívou | slívami |
Derived terms
adjective
- slívový
See also
Further reading
- “slíva”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “slíva”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “slíva”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *sliva.
Pronunciation
Noun
slíva f
Declension
Declension of slíva (hard a-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | slíva | slívě | slívy |
| genitive | slívy | slívú | slív |
| dative | slívě | slívama | slívám |
| accusative | slívu | slívě | slívy |
| vocative | slívo | slívě | slívy |
| locative | slívě | slívú | slívách |
| instrumental | slívú | slívama | slívami |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: slíva
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “slíva”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění