starozákonní
Czech
Etymology
From starý + -o- + zákon + -ní, from Starý zákon.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈstarozaːkoɲiː]
Adjective
starozákonní
- (relational) Old Testament, vetero-testamentary
- Coordinate term: novozákonní
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | starozákonní | starozákonní | starozákonní | |
| genitive | starozákonního | starozákonní | starozákonního | |
| dative | starozákonnímu | starozákonní | starozákonnímu | |
| accusative | starozákonního | starozákonní | starozákonní | starozákonní |
| locative | starozákonním | starozákonní | starozákonním | |
| instrumental | starozákonním | starozákonní | starozákonním | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | starozákonní | starozákonní | starozákonní | |
| genitive | starozákonních | |||
| dative | starozákonním | |||
| accusative | starozákonní | starozákonní | ||
| locative | starozákonních | |||
| instrumental | starozákonními | |||
Further reading
- “starozákonní”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “starozákonní”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989