tlumočník
Czech
Etymology
From tlumočit (“to interpret”) + -ník.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈtlumot͡ʃɲiːk]
- Hyphenation: tlu‧moč‧ník
Noun
tlumočník m anim (female equivalent tlumočnice)
- interpreter (oral translator)
Declension
Declension of tlumočník (velar masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | tlumočník | tlumočníci |
| genitive | tlumočníka | tlumočníků |
| dative | tlumočníkovi, tlumočníku | tlumočníkům |
| accusative | tlumočníka | tlumočníky |
| vocative | tlumočníku | tlumočníci |
| locative | tlumočníkovi, tlumočníku | tlumočnících |
| instrumental | tlumočníkem | tlumočníky |
Derived terms
- tlumočnický
- tlumočnictví
See also
- (archaic) překladač
- překladatel m
Further reading
- “tlumočník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “tlumočník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “tlumočník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025