tma
See also: TMA
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech tma, from Proto-Slavic *tьma, from Proto-Balto-Slavic *timāˀ, from Proto-Indo-European *temH-. Related to Polish ćma and Slovak tma, as well as more distantly to Slovene tema and Serbo-Croatian tama.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈtma]
Audio: (file)
Noun
tma f
Declension
Derived terms
See also
Further reading
- “tma”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “tma”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “tma”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *tьma.
Pronunciation
Noun
tma f
Declension
Declension of tma (hard a-stem reducible)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | tma | tmě | tmy |
genitive | tmy | tmú | tem |
dative | tmě | tmama | tmám |
accusative | tmu | tmě | tmy |
vocative | tmo | tmě | tmy |
locative | tmě | tmú | tmách |
instrumental | tmú | tmama | tmami |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Derived terms
Descendants
- Czech: tma
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “tma”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
Slovak
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *tьma.
Pronunciation
- IPA(key): [tma]
Noun
tma f (genitive singular tmy, nominative plural tmy, genitive plural tiem, declension pattern of žena)
Declension
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | tma | tmy |
genitive | tmy | tiem |
dative | tme | tmám |
accusative | tmu | tmy |
locative | tme | tmách |
instrumental | tmou | tmami |
Derived terms
- tmisko
Further reading
- “tma”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2003–2025