určení
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈurt͡ʃɛɲiː]
Noun
určení n
- verbal noun of určit
- determination
Declension
Declension of určení (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | určení | určení |
| genitive | určení | určení |
| dative | určení | určením |
| accusative | určení | určení |
| vocative | určení | určení |
| locative | určení | určeních |
| instrumental | určením | určeními |
Derived terms
- předurčení n
- příslovečné určení n
- sebeurčení n
- určení pohlaví n
Further reading
- “určení”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “určení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “určení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025