výřečný
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈviːr̝ɛt͡ʃniː]
- Hyphenation: vý‧řeč‧ný
Adjective
výřečný (comparative výřečnější, superlative nejvýřečnější, adverb výřečně)
- eloquent, articulate
- talkative, loquacious
- Synonym: výmluvný
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | výřečný | výřečná | výřečné | |
| genitive | výřečného | výřečné | výřečného | |
| dative | výřečnému | výřečné | výřečnému | |
| accusative | výřečného | výřečný | výřečnou | výřečné |
| locative | výřečném | výřečné | výřečném | |
| instrumental | výřečným | výřečnou | výřečným | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | výřeční | výřečné | výřečná | |
| genitive | výřečných | |||
| dative | výřečným | |||
| accusative | výřečné | výřečná | ||
| locative | výřečných | |||
| instrumental | výřečnými | |||
Derived terms
Further reading
- “výřečný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “výřečný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “výřečný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025