vějíř
Czech
Etymology
Borrowed from Low German Weiher.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvjɛjiːr̝̊]
- Hyphenation: vě‧jíř
Noun
vějíř m inan (relational adjective vějířový, diminutive vějířek)
Declension
Declension of vějíř (soft masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | vějíř | vějíře |
| genitive | vějíře | vějířů |
| dative | vějíři | vějířům |
| accusative | vějíř | vějíře |
| vocative | vějíři | vějíře |
| locative | vějíři | vějířích |
| instrumental | vějířem | vějíři |
Further reading
- “vějíř”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vějíř”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vějíř”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025