velí

See also: Appendix:Variations of "veli"

Catalan

Verb

velí

  1. first-person singular preterite indicative of velar

Czech

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈvɛliː]

Verb

velí

  1. third-person singular/plural present of velet

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *velь.

Pronunciation

  • IPA(key): (13th CE) /ˈʋɛliː/
  • IPA(key): (15th CE) /ˈvɛliː/

Adjective

velí

  1. great, big
    Synonyms: veliký, velký
    Počěchu velími hlasy volati.
    They started shouting with great voices.
    • 14th century, Hradecký rukopis:
      Vizte, kak jste smyslem hlúpi,
      že činíte jako trúpi:
      Trúp zjiedá cuzé úsilé,
      libo málo, libo velé;
      a když sě léto skonává,
      tehdy sě zle trúpóm stává,
      že jě včely ven vypudie,
      s sobú bydliti nedadie.
      (please add an English translation of this quotation)
    • 1472, Ezopovy bajky[1]:
      Proč taká se žalost stele,
      proč odplula pýcha velé?
      (please add an English translation of this quotation)

Declension

Declension of velí (soft)
singular
masculine feminine neuter
nominative velí velé velé
genitive velého velé velého
dative velému velí, veléj velému
accusative velého, velí veľú velé
locative velém velí, veléj velém
instrumental velím veľú velím
dual
masculine feminine neuter
nominative velé velí, veléj
genitive veľú
dative velíma
accusative velé velí, veléj
locative veľú
instrumental velíma
plural
masculine feminine neuter
nominative velí velé velé
genitive velích
dative velím
accusative velé velé
locative velích
instrumental velími

Further reading