vilcēns
See also: viļceņš
Latvian
Etymology
From vilks (“wolf”) + -ēns (with k > c via palatalization).
Pronunciation
Audio: (file)
Noun
vilcēns m (1st declension)
Declension
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | vilcēns | vilcēni |
| genitive | vilcēna | vilcēnu |
| dative | vilcēnam | vilcēniem |
| accusative | vilcēnu | vilcēnus |
| instrumental | vilcēnu | vilcēniem |
| locative | vilcēnā | vilcēnos |
| vocative | vilcēn | vilcēni |