vladař
See also: vladar
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech vladař, from Proto-Slavic *voldařь. By surface analysis, vláda + -ař.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvladar̝̊]
- Hyphenation: vla‧dař
Noun
vladař m anim (female equivalent vladařka, relational adjective vladařský)
Declension
Declension of vladař (soft masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | vladař | vladaři |
| genitive | vladaře | vladařů |
| dative | vladařovi, vladaři | vladařům |
| accusative | vladaře | vladaře |
| vocative | vladaři | vladaři |
| locative | vladařovi, vladaři | vladařích |
| instrumental | vladařem | vladaři |
Related terms
Further reading
- “vladař”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “vladař”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “vladař”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025