Czech
Etymology
From vy- + hrát.
Pronunciation
Verb
vyhrát pf (imperfective vyhrávat)
- to win
- Antonym: prohrát
- Věděl jsem, že bychom mohli vyhrát! ― I knew we could win!
Conjugation
Conjugation of vyhrát
| infinitive
|
vyhrát, vyhráti
|
active adjective
|
vyhrávší
|
| verbal noun
|
—
|
passive adjective
|
—
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
vyhraji,
vyhraju (coll.) |
vyhrajeme |
— |
vyhrajme, vyhrejme
|
| 2nd person
|
vyhraješ |
vyhrajete |
vyhraj, vyhrej |
vyhrajte, vyhrejte
|
| 3rd person
|
vyhraje |
vyhrají,
vyhrajou (coll.) |
— |
—
|
The verb vyhrát does not have present tense and the present forms are used to express future only.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
vyhrál |
vyhráli |
vyhrán |
vyhráni
|
| masculine inanimate
|
vyhrály |
vyhrány
|
| feminine
|
vyhrála |
vyhrána
|
| neuter
|
vyhrálo |
vyhrála |
vyhráno |
vyhrána
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
— |
vyhráv
|
| feminine + neuter singular
|
— |
vyhrávši
|
| plural
|
— |
vyhrávše
|
|
Derived terms
Further reading