vyzabíjet

Czech

Etymology

From vy- +‎ zabíjet.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈvɪzabiːjɛt]

Verb

vyzabíjet impf

  1. to kill off

Conjugation

Conjugation of vyzabíjet
infinitive vyzabíjet, vyzabíjeti active adjective vyzabíjející


verbal noun vyzabíjení passive adjective vyzabíjený
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person vyzabíjím vyzabíjíme — vyzabíjejme
2nd person vyzabíjíš vyzabíjíte vyzabíjej vyzabíjejte
3rd person vyzabíjí vyzabíjejí, vyzabíjí — —

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vyzabíjet.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate vyzabíjel vyzabíjeli vyzabíjen vyzabíjeni
masculine inanimate vyzabíjely vyzabíjeny
feminine vyzabíjela vyzabíjena
neuter vyzabíjelo vyzabíjela vyzabíjeno vyzabíjena
transgressives present past
masculine singular vyzabíjeje —
feminine + neuter singular vyzabíjejíc —
plural vyzabíjejíce —

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.