vzlykání

Czech

Etymology

From vzlykat +‎ -ní.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈvzlɪkaːɲiː]

Noun

vzlykání n

  1. verbal noun of vzlykat
  2. sobbing, weeping
    nerad slyším zvuk vzlykání. ― I don't like the sound of weeping.

Declension

Declension of vzlykání (neuter in -í/-ý)
singular plural
nominative vzlykání vzlykání
genitive vzlykání vzlykání
dative vzlykání vzlykáním
accusative vzlykání vzlykání
vocative vzlykání vzlykání
locative vzlykání vzlykáních
instrumental vzlykáním vzlykáními

Further reading

  • “vzlykání”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.