zaříkávat

Czech

Etymology

iterative of zaříkat

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈzar̝iːkaːvat]

Verb

zaříkávat impf

  1. iterative of zaříkat
  2. (transitive) to exorcize, to incant, to conjure
    Synonym: vymítat

Conjugation

Conjugation of zaříkávat
infinitive zaříkávat, zaříkávati active adjective zaříkávající


verbal noun zaříkávání passive adjective zaříkávaný
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person zaříkávám zaříkáváme — zaříkávejme
2nd person zaříkáváš zaříkáváte zaříkávej zaříkávejte
3rd person zaříkává zaříkávají — —

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zaříkávat.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate zaříkával zaříkávali zaříkáván zaříkáváni
masculine inanimate zaříkávaly zaříkávány
feminine zaříkávala zaříkávána
neuter zaříkávalo zaříkávala zaříkáváno zaříkávána
transgressives present past
masculine singular zaříkávaje —
feminine + neuter singular zaříkávajíc —
plural zaříkávajíce —

Derived terms

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.