Czech
Etymology
From z- + komplikovat.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈskomplɪkovat]
Verb
zkomplikovat pf (imperfective komplikovat)
- to hinder (to make a task difficult)
Conjugation
Conjugation of zkomplikovat
| infinitive
|
zkomplikovat, zkomplikovati
|
active adjective
|
zkomplikovavší
|
| verbal noun
|
zkomplikování
|
passive adjective
|
zkomplikovaný
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
zkomplikuji,
zkomplikuju (coll.) |
zkomplikujeme |
— |
zkomplikujme
|
| 2nd person
|
zkomplikuješ |
zkomplikujete |
zkomplikuj |
zkomplikujte
|
| 3rd person
|
zkomplikuje |
zkomplikují,
zkomplikujou (coll.) |
— |
—
|
The verb zkomplikovat does not have present tense and the present forms are used to express future only.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
zkomplikoval |
zkomplikovali |
zkomplikován |
zkomplikováni
|
| masculine inanimate
|
zkomplikovaly |
zkomplikovány
|
| feminine
|
zkomplikovala |
zkomplikována
|
| neuter
|
zkomplikovalo |
zkomplikovala |
zkomplikováno |
zkomplikována
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
— |
zkomplikovav
|
| feminine + neuter singular
|
— |
zkomplikovavši
|
| plural
|
— |
zkomplikovavše
|
|
Further reading