zmocněnec
Czech
Etymology
From zmocněný + -ec.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈzmot͡sɲɛnɛt͡s]
Noun
zmocněnec m anim (female equivalent zmocněnkyně)
Declension
Declension of zmocněnec (soft masculine animate reducible)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | zmocněnec | zmocněnci |
| genitive | zmocněnce | zmocněnců |
| dative | zmocněncovi, zmocněnci | zmocněncům |
| accusative | zmocněnce | zmocněnce |
| vocative | zmocněnče | zmocněnci |
| locative | zmocněncovi, zmocněnci | zmocněncích |
| instrumental | zmocněncem | zmocněnci |
Derived terms
- vládní zmocněnec m
Related terms
Further reading
- “zmocněnec”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “zmocněnec”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “zmocněnec”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025