zvukoměr
Czech
Etymology
From zvuk (“sound”) + -o- + -měr.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈzvukomɲɛr]
- Hyphenation: zvu‧ko‧měr
Noun
zvukoměr m inan (relational adjective zvukoměrný)
- (acoustics) phonometer
- Synonym: fonometr
Declension
Declension of zvukoměr (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | zvukoměr | zvukoměry |
| genitive | zvukoměru | zvukoměrů |
| dative | zvukoměru | zvukoměrům |
| accusative | zvukoměr | zvukoměry |
| vocative | zvukoměre | zvukoměry |
| locative | zvukoměru | zvukoměrech |
| instrumental | zvukoměrem | zvukoměry |
Derived terms
- zvukoměřictví
Related terms
Further reading
- “zvukoměr”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “zvukoměr”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “zvukoměr”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025