činorodý
Czech
Etymology
From čin + -o- + rodit + -ý.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈt͡ʃɪnorodiː]
Adjective
činorodý (comparative činorodější, superlative nejčinorodější, adverb činorodě)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | činorodý | činorodá | činorodé | |
| genitive | činorodého | činorodé | činorodého | |
| dative | činorodému | činorodé | činorodému | |
| accusative | činorodého | činorodý | činorodou | činorodé |
| locative | činorodém | činorodé | činorodém | |
| instrumental | činorodým | činorodou | činorodým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | činorodí | činorodé | činorodá | |
| genitive | činorodých | |||
| dative | činorodým | |||
| accusative | činorodé | činorodá | ||
| locative | činorodých | |||
| instrumental | činorodými | |||
Further reading
- “činorodý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “činorodý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “činorodý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025