řád

Inherited from Old Czech řád, from Proto-Slavic *rędъ.

• IPA^(key): [ˈr̝aːt]

• Audio:

  (file)

řád m inan

1. order (opposite to chaos)

   Antonym: chaos

2. (taxonomy) order
3. order (religious group)

The form řádu in Locative singular is more common than řádě.

• vyznamenání

• “řád”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “řád”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “řád”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

Inherited from Proto-Slavic *rędъ.

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈr̝aːd/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈr̝aːt/

řád m inan

1. order

   na řád ― one after another

2. status

   Jest z chlapieho řáda. ― He is from the serfs.

3. statute

   týmž řádem ― (please add an English translation of this usage example)

   po svém řiedě ― (please add an English translation of this usage example)

• Czech: řád

• Jan Gebauer (1903–1916) “řád”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění