κακοθυμία

Ancient Greek

Etymology

From κᾰκόθῡμος (kăkóthūmos, ill-disposed) +‎ -ῐ́ᾱ (-ĭ́ā), from κᾰκός (kăkós, bad) + θῡμός (thūmós, soul).

Pronunciation

 

Noun

κᾰκοθῡμῐ́ᾱ • (kăkothūmĭ́āf (genitive κᾰκοθῡμῐ́ᾱς); first declension

  1. malevolence

Inflection

Antonyms

References