обличати

Old Church Slavonic

Verb

обличати • (obličatiimpf

  1. to unmask, to expose
    • from the Homily against the Bogumils, lines 98-99:
      мьнѣ же наченъшоу обличати словеса ихъ и вещи
      mĭně že načenŭšu obličati slovesa ixŭ i vešti
      (please add an English translation of this quotation)
  2. to reveal, to show
  3. to prove
    • John 8:46, from Codex Marianus, 4084600:
      къто отъ васъ обличаатъ мѧ о грѣсѣ ·
      kŭto otŭ vasŭ obličaatŭ mę o grěsě ·
      Can any of you prove me guilty of sin?
  4. to denounce

Conjugation

Present tense of обличати
singular dual plural
азъ (azŭ) тꙑ (ty) тъ () вѣ () ва (va) та (ta) мꙑ (my) вꙑ (vy) ти (ti)
обобличаѭ (obobličajǫ) обличаеши (obličaješi) обличаетъ (obličajetŭ) обличаевѣ (obličajevě) обличаета (obličajeta) обличаете (obličajete) обличаемъ (obličajemŭ) обличаете (obličajete) обобличаѭтъ (obobličajǫtŭ)

Derived terms