потъкнѫти

Old Church Slavonic

Etymology

From Proto-Slavic *tъknǫti.

Verb

потъкнѫти • (potŭknǫtipf

  1. to set up, prop up
  2. to strike
  3. (reflexive) to stick in or on, stumble
    • Excerpt from the Story of Boris and Gleb, line 25:
      На полѣ потъче сѧ подъ нимь конь въ ровѣ и наломи ногу мало.
      Na polě potŭče sę podŭ nimĭ konĭ vŭ rově i nalomi nogu malo.
      And on the bank the horse beneath him stumbled in a rut and broke its leg a bit.

Conjugation

Present tense of потъкнѫти
singular dual plural
азъ (azŭ) тꙑ (ty) тъ () вѣ () ва (va) та (ta) мꙑ (my) вꙑ (vy) ти (ti)
потъкнѫ сѧ (potŭknǫ sę) потъкнеши сѧ (potŭkneši sę) потъкнетъ сѧ (potŭknetŭ sę) потъкневѣ сѧ (potŭknevě sę) потъкнета сѧ (potŭkneta sę) потъкнете сѧ (potŭknete sę) потъкнемъ сѧ (potŭknemŭ sę) потъкнете сѧ (potŭknete sę) потъкнѫтъ сѧ (potŭknǫtŭ sę)