Tichomoří
Czech
Etymology
From tichý + -o- + moře + -í.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈcɪxomor̝iː]
Proper noun
Tichomoří n (relational adjective tichomořský)
Declension
Declension of Tichomoří (sg-only neuter in -í/-ý)
| singular | |
|---|---|
| nominative | Tichomoří |
| genitive | Tichomoří |
| dative | Tichomoří |
| accusative | Tichomoří |
| vocative | Tichomoří |
| locative | Tichomoří |
| instrumental | Tichomořím |
Further reading
- “Tichomoří”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “Tichomoří”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “Tichomoří”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025