akceptovat

See also: akceptovať

Czech

Etymology

From Latin acceptō +‎ -ovat.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈakt͡sɛptovat]
  • Audio:(file)

Verb

akceptovat impf or pf

  1. to accept (to receive officially)

Conjugation

Conjugation of akceptovat
infinitive akceptovat, akceptovati active adjective akceptující, akceptovavší


verbal noun akceptování passive adjective akceptovaný
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person akceptuji,
akceptuju (coll.)		 akceptujeme — akceptujme
2nd person akceptuješ akceptujete akceptuj akceptujte
3rd person akceptuje akceptují,
akceptujou (coll.)		 — —

When the verb is used in perfective aspect, it does not have present tense and the present forms are used to express future only.
When the verb is used in imperfective aspect, the future tense is a combination of a future form of být + infinitive akceptovat.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate akceptoval akceptovali akceptován akceptováni
masculine inanimate akceptovaly akceptovány
feminine akceptovala akceptována
neuter akceptovalo akceptovala akceptováno akceptována
transgressives present past
masculine singular akceptuje akceptovav
feminine + neuter singular akceptujíc akceptovavši
plural akceptujíce akceptovavše

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.