hříbě
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech hřiebě, from Proto-Slavic *žerbę.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈɦr̝iːbjɛ]
Audio: (file)
Noun
hříbě n (diminutive hříbátko)
Declension
Declension of hříbě (t-stem neuter)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | hříbě | hříbata |
| genitive | hříběte | hříbat |
| dative | hříběti | hříbatům |
| accusative | hříbě | hříbata |
| vocative | hříbě | hříbata |
| locative | hříběti | hříbatech |
| instrumental | hříbětem | hříbaty |
Related terms
verbs
- hřebit
- ohřebit
Further reading
- “hříbě”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “hříbě”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “hříbě”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025