hřiebě
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *žerbę.
Pronunciation
Noun
hřiebě n
Declension
Declension of hřiebě (t-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | hřiebě | hřiebětě | hřiebata |
| genitive | hřieběte | hřiebatú | hřiebat |
| dative | hřieběti | hřiebatma | hřiebatóm |
| accusative | hřiebě | hřiebětě | hřiebata |
| vocative | hřiebě | hřiebětě | hřiebata |
| locative | hřieběti | hřiebatú | hřiebětech |
| instrumental | hřiebětem | hřiebatma | hřiebaty |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: hříbě
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “hřiebě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění