Czech
Etymology
From křeček (“hamster”) + -ovat.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkr̝̊ɛt͡ʃkovat]
Verb
křečkovat
- (derogatory) to hoard
Conjugation
Conjugation of křečkovat
| infinitive
|
křečkovat, křečkovati
|
active adjective
|
křečkující
|
| verbal noun
|
křečkování
|
passive adjective
|
křečkovaný
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
křečkuji,
křečkuju (coll.) |
křečkujeme |
— |
křečkujme
|
| 2nd person
|
křečkuješ |
křečkujete |
křečkuj |
křečkujte
|
| 3rd person
|
křečkuje |
křečkují,
křečkujou (coll.) |
— |
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive křečkovat.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
křečkoval |
křečkovali |
křečkován |
křečkováni
|
| masculine inanimate
|
křečkovaly |
křečkovány
|
| feminine
|
křečkovala |
křečkována
|
| neuter
|
křečkovalo |
křečkovala |
křečkováno |
křečkována
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
křečkuje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
křečkujíc |
—
|
| plural
|
křečkujíce |
—
|
|
Further reading