kořen
See also: Appendix:Variations of "koren"
Czech
Alternative forms
- kořán (dialectal)
Etymology
Inherited from Old Czech kořen, from Proto-Slavic *kory.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkor̝ɛn]
Audio: (file) - Homophone: Kořen
Noun
kořen m inan (relational adjective kořenový)
Declension
Related terms
adverbs
- dokořán
- dokořen
See also
- odmocnina (“square root”)
Further reading
- “kořen”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “kořen”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “kořen”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
- “kořen”, in Nový encyklopedický slovník češtiny online (in Czech), 2012–2020
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *kory.
Pronunciation
Noun
kořen m inan
- root
- do kořen ― completely
- z kořen ― from the roots
Declension
Declension of kořen (n-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | kořen | kořeny | kořeni, kořenové |
| genitive | kořene | kořenú | kořenóv |
| dative | kořeni | kořenoma | kořenóm |
| accusative | kořen | kořeny | kořeny |
| vocative | kořeni | kořeny | kořeni, kořenové |
| locative | kořeni | kořenú | kořeniech |
| instrumental | kořenem | kořenoma | kořeny |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: kořen
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “kořen”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění