kufřík
See also: kufrík
Czech
Etymology
From kufr (“suitcase”) + -ík.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkufr̝̊iːk]
- Hyphenation: ku‧f‧řík
Noun
kufřík m inan (diminutive kufříček)
Declension
Declension of kufřík (velar masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | kufřík | kufříky |
| genitive | kufříku | kufříků |
| dative | kufříku | kufříkům |
| accusative | kufřík | kufříky |
| vocative | kufříku | kufříky |
| locative | kufříku | kufřících |
| instrumental | kufříkem | kufříky |
Derived terms
- kufříček
- kufříkový
Further reading
- “kufřík”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “kufřík”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “kufřík”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025