kufr
English
Etymology
From Arabic كُفْر (kufr), from the root ك ف ر (k f r).
Noun
kufr (uncountable)
Related terms
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkufr̩]
Audio: (file)
Noun
kufr m inan
Declension
Declension of kufr (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | kufr | kufry |
| genitive | kufru | kufrů |
| dative | kufru | kufrům |
| accusative | kufr | kufry |
| vocative | kufre, kufře | kufry |
| locative | kufru | kufrech |
| instrumental | kufrem | kufry |
Derived terms
Further reading
- “kufr”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “kufr”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “kufr”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
- kufr, Naše řeč (1923)