lopata

lopata

1. inflection of lopatë:
   1. definite nominative singular
   2. indefinite nominative/accusative plural

Inherited from Old Czech lopata, from Proto-Slavic *lopata.

• IPA^(key): [ˈlopata]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: lo‧pa‧ta

lopata f (diminutive lopatka)

1. shovel

• “lopata”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “lopata”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “lopata”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

• łopata (alternative writing)

Inherited from Proto-Slavic *lopata.

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɫopata/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈlopata/

lopata f

1. shovel

• Czech: lopata

• Jan Gebauer (1903–1916) “lopata”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Inherited from Proto-Slavic *lopata.

• IPA^(key): /lǒpata/
• Hyphenation: lo‧pa‧ta

lòpata f (Cyrillic spelling ло̀пата)

1. shovel

• “lopata”, in Hrvatski jezični portal [Croatian language portal] (in Serbo-Croatian), 2006–2025

Inherited from Proto-Slavic *lopata.

• IPA^(key): [ˈlɔpata]

lopata f (relational adjective lopatový, diminutive lopatka or lopatôčka or lo­patka, augmentative lopatisko)

1. shovel, spade

• “lopata”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2003–2025

From Proto-Slavic *lopata.

• IPA^(key): /lɔpàːta/

lopáta f

1. shovel

• “lopata” in Slovar slovenskega knjižnega jezika, 1970-1991, Inštitut za slovenski jezik Frana Ramovša: Ljubljana