odpouštět

Czech

Etymology

From odpustit +‎ -ět.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈotpou̯ʃcɛt]

Verb

odpouštět impf (perfective odpustit)

  1. to forgive

Conjugation

Conjugation of odpouštět
infinitive odpouštět, odpouštěti active adjective odpouštějící


verbal noun odpouštění passive adjective odpouštěný
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person odpouštím odpouštíme — odpouštějme
2nd person odpouštíš odpouštíte odpouštěj odpouštějte
3rd person odpouští odpouštějí, odpouští — —

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive odpouštět.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate odpouštěl odpouštěli odpouštěn odpouštěni
masculine inanimate odpouštěly odpouštěny
feminine odpouštěla odpouštěna
neuter odpouštělo odpouštěla odpouštěno odpouštěna
transgressives present past
masculine singular odpouštěje —
feminine + neuter singular odpouštějíc —
plural odpouštějíce —
  • odpouští n
This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.