| infinitive
|
otužovat, otužovati
|
active adjective
|
otužující
|
| verbal noun
|
—
|
passive adjective
|
—
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
otužuji, otužuju (coll.) |
otužujeme |
— |
otužujme
|
| 2nd person
|
otužuješ |
otužujete |
otužuj |
otužujte
|
| 3rd person
|
otužuje |
otužují, otužujou (coll.) |
— |
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive otužovat.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
otužoval |
otužovali |
otužován |
otužováni
|
| masculine inanimate
|
otužovaly |
otužovány
|
| feminine
|
otužovala |
otužována
|
| neuter
|
otužovalo |
otužovala |
otužováno |
otužována
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
otužuje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
otužujíc |
—
|
| plural
|
otužujíce |
—
|
|