| infinitive
|
oznamovat, oznamovati
|
active adjective
|
oznamující
|
| verbal noun
|
oznamování
|
passive adjective
|
oznamovaný
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
oznamuji,
oznamuju (coll.) |
oznamujeme |
— |
oznamujme
|
| 2nd person
|
oznamuješ |
oznamujete |
oznamuj |
oznamujte
|
| 3rd person
|
oznamuje |
oznamují,
oznamujou (coll.) |
— |
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive oznamovat.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
oznamoval |
oznamovali |
oznamován |
oznamováni
|
| masculine inanimate
|
oznamovaly |
oznamovány
|
| feminine
|
oznamovala |
oznamována
|
| neuter
|
oznamovalo |
oznamovala |
oznamováno |
oznamována
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
oznamuje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
oznamujíc |
—
|
| plural
|
oznamujíce |
—
|
|