píšťala
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech píščala, from Proto-Slavic *piščalь, from *piskati, *piščati (“to squeak, whistle”), from Proto-Balto-Slavic *pīṣk-. Doublet of pistole.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpiːʃcala]
Audio: (file) - Hyphenation: pí‧š‧ťa‧la
Noun
píšťala f
- whistle (device used to make a whistling sound)
- (historical) a rudimentary hand cannon used in the early 14th century, especially during the Hussite Wars.
Declension
Declension of píšťala (hard feminine)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | píšťala | píšťaly |
| genitive | píšťaly | píšťal |
| dative | píšťale | píšťalám |
| accusative | píšťalu | píšťaly |
| vocative | píšťalo | píšťaly |
| locative | píšťale | píšťalách |
| instrumental | píšťalou | píšťalami |
Derived terms
adjectives
- píšťalkový
- píšťalový
nouns
- píšťalice
- píšťalička
- píšťalka
Descendants
Further reading
- “píšťala”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “píšťala”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “píšťala”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025