píchat

See also: pichať

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech píchati, from Proto-Slavic *pьxati.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈpiːxat]
  • Hyphenation: pí‧chat

Verb

píchat impf (perfective píchnout)

  1. to prick, to stab, to poke
  2. to sting
    Píchá mě v boku.I have a stitch in my side.
  3. (vulgar) to fuck [with s (+ instrumental)]
    Synonym: souložit

Conjugation

Conjugation of píchat
infinitive píchat, píchati active adjective píchající


verbal noun píchání passive adjective
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person píchám pícháme píchejme
2nd person pícháš pícháte píchej píchejte
3rd person píchá píchají

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive píchat.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate píchal píchali píchán pícháni
masculine inanimate píchaly píchány
feminine píchala píchána
neuter píchalo píchala pícháno píchána
transgressives present past
masculine singular píchaje
feminine + neuter singular píchajíc
plural píchajíce

Derived terms

adjectives
nouns
  • pichlavost
  • píchačka
verbs
  • (iterative) píchávati impf
  • napíchnout pf, napíchat impf
  • odpíchnout pf
  • opíchat impf
  • podpíchnout pf
  • popíchnout pf, popíchat impf
  • propíchnout pf, propíchat impf
  • přepíchnout pf, přepíchat impf
  • připíchnout pf
  • rozpíchnout pf, rozpíchat impf
  • spíchnout pf
  • upíchnout pf, upíchat impf
  • vpíchnout pf
  • vypíchnout pf, vypíchat impf
  • zapíchnout pf, zapíchat impf

Further reading