Czech
Etymology
From pře- + svědčit.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpr̝̊ɛsvjɛt͡ʃɪt]
Verb
přesvědčit pf (imperfective přesvědčovat)
- to convince
Conjugation
Conjugation of přesvědčit
| infinitive
|
přesvědčit, přesvědčiti
|
active adjective
|
přesvědčivší
|
| verbal noun
|
přesvědčení
|
passive adjective
|
přesvědčený
|
| present forms |
indicative |
imperative
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| 1st person
|
přesvědčím |
přesvědčíme |
— |
přesvědčeme, přesvědčme
|
| 2nd person
|
přesvědčíš |
přesvědčíte |
přesvědči, přesvědč |
přesvědčete, přesvědčte
|
| 3rd person
|
přesvědčí |
přesvědčí |
— |
—
|
The verb přesvědčit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
| participles |
past participles |
passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
přesvědčil |
přesvědčili |
přesvědčen |
přesvědčeni
|
| masculine inanimate
|
přesvědčily |
přesvědčeny
|
| feminine
|
přesvědčila |
přesvědčena
|
| neuter
|
přesvědčilo |
přesvědčila |
přesvědčeno |
přesvědčena
|
| transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
— |
přesvědčiv
|
| feminine + neuter singular
|
— |
přesvědčivši
|
| plural
|
— |
přesvědčivše
|
|
Further reading