plnovýznamový
Czech
Etymology
From plný + -o- + význam + -ový.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpl̩noviːznamoviː]
Adjective
plnovýznamový
- having sense of its own
Usage notes
- The word is only used in relation to the compound plnovýznamové sloveso (“full verb”).
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | plnovýznamový | plnovýznamová | plnovýznamové | |
| genitive | plnovýznamového | plnovýznamové | plnovýznamového | |
| dative | plnovýznamovému | plnovýznamové | plnovýznamovému | |
| accusative | plnovýznamového | plnovýznamový | plnovýznamovou | plnovýznamové |
| locative | plnovýznamovém | plnovýznamové | plnovýznamovém | |
| instrumental | plnovýznamovým | plnovýznamovou | plnovýznamovým | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | plnovýznamoví | plnovýznamové | plnovýznamová | |
| genitive | plnovýznamových | |||
| dative | plnovýznamovým | |||
| accusative | plnovýznamové | plnovýznamová | ||
| locative | plnovýznamových | |||
| instrumental | plnovýznamovými | |||
Further reading
- “plnovýznamový”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “plnovýznamový”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989