povinný
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech povinný. By surface analysis, po- + vina + -ný. Compare Polish powinien.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpovɪniː]
Adjective
povinný (adverb povinně)
- compulsory, mandatory, obligatory
- Antonyms: dobrovolný, volitelný
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | povinný | povinná | povinné | |
| genitive | povinného | povinné | povinného | |
| dative | povinnému | povinné | povinnému | |
| accusative | povinného | povinný | povinnou | povinné |
| locative | povinném | povinné | povinném | |
| instrumental | povinným | povinnou | povinným | |
| short | povinen | povinna | povinno | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | povinní | povinné | povinná | |
| genitive | povinných | |||
| dative | povinným | |||
| accusative | povinné | povinná | ||
| locative | povinných | |||
| instrumental | povinnými | |||
| short | povinni | povinny | povinna | |
Related terms
Further reading
- “povinný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “povinný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “povinný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025