volitelný

Czech

Etymology

From volit +‎ -telný.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈvolɪtɛlniː]

Adjective

volitelný (adverb volitelně)

  1. having the capability to be casted votes to; votable
    Stal se volitelným kandidátem. ― He became a votable candidate.
  2. optional, elective
    Synonym: dobrovolný
    Antonym: povinný
    volitelný předmět ― elective subject

Declension

Declension of volitelný (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative volitelný volitelná volitelné
genitive volitelného volitelné volitelného
dative volitelnému volitelné volitelnému
accusative volitelného volitelný volitelnou volitelné
locative volitelném volitelné volitelném
instrumental volitelným volitelnou volitelným
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative volitelní volitelné volitelná
genitive volitelných
dative volitelným
accusative volitelné volitelná
locative volitelných
instrumental volitelnými

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.