prokletí
See also: prokleti
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈproklɛciː]
- Hyphenation: pro‧kle‧tí
Etymology 1
Noun
prokletí n
Declension
Declension of prokletí (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | prokletí | prokletí |
| genitive | prokletí | prokletí |
| dative | prokletí | prokletím |
| accusative | prokletí | prokletí |
| vocative | prokletí | prokletí |
| locative | prokletí | prokletích |
| instrumental | prokletím | prokletími |
Etymology 2
See the etymology of the corresponding lemma form.
Adjective
prokletí
- animate masculine nominative/vocative plural of prokletý
Further reading
- “prokletí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “prokletí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “prokletí”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025