pronásledovat

Czech

Etymology

From pro- +‎ následovat.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈpronaːslɛdovat]

Verb

pronásledovat impf

  1. to chase, to pursue

Conjugation

Conjugation of pronásledovat
infinitive pronásledovat, pronásledovati active adjective pronásledující


verbal noun pronásledování passive adjective pronásledovaný
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person pronásleduji,
pronásleduju (coll.)		 pronásledujeme — pronásledujme
2nd person pronásleduješ pronásledujete pronásleduj pronásledujte
3rd person pronásleduje pronásledují,
pronásledujou (coll.)		 — —

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive pronásledovat.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate pronásledoval pronásledovali pronásledován pronásledováni
masculine inanimate pronásledovaly pronásledovány
feminine pronásledovala pronásledována
neuter pronásledovalo pronásledovala pronásledováno pronásledována
transgressives present past
masculine singular pronásleduje —
feminine + neuter singular pronásledujíc —
plural pronásledujíce —

Derived terms

  • pronásledování n

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.